Video – Montessori v péči o seniory s demencí

Prosincové Alzheimer café bylo s Janou Návarovou na téma Principy Montessori v péči o seniory s demencí. Podívejte se, jak s využitím Montessori přístupu připravit blízkému s Alzheimerovou chorobou příjemné a inspirativní domácí prostředí. Lektorka Jana Návarová představuje konkrétní činnosti inspirované Montessori přístupem a některé užitečné pomůcky.

Montessori pedagogika je známá především u dětí, ale její principy fungují stejně dobře i u seniorů s demencí. Americký gerontolog Cameron Camp, tvůrce metodyMontessori-Based Dementia Programming, říká, že jejím cílem je pomáhat seniorům s demencí, aby byli co nejméně závislí na ostatních, měli zdravé sebevědomí, mohli se aktivně zapojovat do života v komunitě a měli šanci na budoucnost. 

Mottem filozofie Marie Montessori je “pomoz mi, abych to dokázal sám”. Lidé s Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence bývají často konfrontováni s chybami, kterých se dopouštějí nebo tím, co už nezvládnou. Péče v duchu Montessori se naopak zaměřuje na to, co člověk navzdory věku či nemoci zvládne a chce, aby zůstal co nejdéle součástí běžného života.

Společně vykonávaná činnost musí být postavena na znalosti blízkého, musí reflektovat jeho životní příběh, co měl a neměl rád. Zaměřujeme se na to, co zůstalo zachováno a snažíme se to posilovat a udržovat. Možnost zapojit se, někdy i zdánlivými drobnostmi, do dění v domácnosti může člověku s demencí přinést cenný pocit sounáležitosti, normálnosti a užitečnosti.

Samostatnost a kvalita života je velmi důležitá. Už během přípravy činnosti musíme myslet na to, aby se při ní senior cítil dobře, aby aktivovala co nejvíc smyslů a trénovali kognitivní funkce. Když je vše připravené, aktivitu mu předvedeme a ujistíme se, že pochopil, co má dělat. Pokud se chce do činnosti zapojit, uděláme všechny kroky společně znovu a v jeho tempu. Nakonec se zeptáme, jestli ho s ní můžeme oslovit znovu. 

Zásadní je, jak se blízký během aktivity cítí. Musíme mít stále na paměti, že jde o činnost samotnou a ne o výsledek. Jde o momentální prožitek, radost z pohybu, rozvíjení motoriky a pocit sounáležitosti. Nikdy blízkého do ničeho nenutíme a vždy mu poděkujeme, že aktivitu vyzkoušel. K udržení samostatnosti jsou ideální běžné každodenní činnosti.

Mezi pomůcky, které slouží k udržení soběstačnosti a nezávislosti patří:

  • madla v koupelně a na toaletě,
  • směrové šipky usnadňující orientaci v domě či bytě,
  • denní rozvrh v pokoji nemocného,
  • návody využívají text či obrázky,
  • kontrastní dveře či nábytek.

Naopak bychom měli odstranit prostory, které jsou špatně osvětlené, malé písmo nahradit velkým.

Další kompenzační pomůcky, které byly ve videu představeny, usnadňují přijímání potravy. Jana Návarová například ukázala talíř s ohrádkou, násadu na příbor, sklenici s brčkem nebo kelímek pro ležící.

Pečující mohou příklady aktivizací najít v brožuře Centra Seňorina „Aktivizace a její význam u seniorů s Alzheimerovou nemocí“. Za přečtení stojí také bakalářská práce „Montessori v péči o seniory“ od Michaely Pokorné, která je staví na osobních zkušenostech.

  • Moderátorka Ing. Arch. Anežka Příhodová se specializuje na designování interiérů pro lidi trpící Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence
  • Host Mgr. Jana Návarová je lektorkou kurzu Montessory principy v péči o seniory s demencí

Projekt Alzheimer Café realizuje Nadační fond Seňorina společně s Alzheimer nadačním fondem díky finanční podpoře dalších partnerů a dárců.

Mohlo by vás zajímat