Život s demencí člověka z komunity LGBTQ+

Život s demencí člověka z komunity LGBTQ+

Každý člověk prožívá problémy spojené s demencí svým vlastním způsobem. Být součástí komunity LGBTQ+ a trpět demencí může přinášet ještě dodatečné výzvy. Uvědomit si tyto problémy a být na ně připraven může velice pomoci.

Řada nabízených  informací, rad a podpory, nejsou pro LGBTQ+ komunitu vhodné. Často mohou mít pocit, že jejich způsob života je  oproti  heterosexuálním nebo cisgender lidem jiný. Důvodem mohou být zkušenosti,  životní okolnosti nebo podpora, které se jim  dostává, a s kým se stýkají.

LGBT+ lidé mají v průměru menší pravděpodobnost, že budou mít rodinné příslušníky a děti, kteří jim mohou být oporou při vyrovnávání se s nemocí. Kromě toho je také pravděpodobnější, že budou žít sami a budou svobodní, ve srovnání se svými heterosexuálními vrstevníky.  LGBT+  často mají zvýšenou potřebu využívat služeb sociální péče pro podporu a pomoc, když  jejich onemocnění postupuje. Mnozí se obávají, že běžné služby péče nebudou ochotny nebo schopny pochopit, jak vyjít vstříc jejich potřebám.

Jak může demence osoby LGBTQ+ zasáhnout

Některé příznaky demence mohou mít pro LGBTQ+ osoby velice specifické důsledky. Například problémy s pamětí jim mohou ztížit situaci v tom, že si nepamatuji, komu o své sexuální orientaci nebo genderové identitě řekli a komu ne.

Demence je progresivní onemocnění. To znamená, že příznaky se postupem času zhoršují. Jak tento stav postupuje, je stále obtížnější zvládat každodenní úkony a je zapotřebí více pomoci a podpory.

Je vhodné začít plánovat předem a v případě osoby LGBTQ+, je třeba myslet na specifické záležitosti. Je například vhodné se zavčasu zorientovat v platné legislativě, podle které se určuje a oficiálně uznává pohlaví, ke kterému se daná osoba hlásí. Zjistit, kdo může převzít právní způsobilost a za danou osobu jednat, pokud se nejedná o člena rodiny nebo oficiálně uznaného partnera. Kdo může jejich jménem vykonávat nejrůznější administrativní úkoly a rozhodnutí. 

Tito lidé potřebují nejspíše odlišný přístup a podporu. Budou vyžadovat služby, které jsou inkluzivní pro LGBTQ+ a které chápou, jak důležitá je pro ně genderová identita a sexuální orientace. Musí vědět, že nejsou sami, že je jim k dispozici podpora a poradenství, existují služby a zařízení péče určené k jejich podpoře a pokud možno i zákony, které chrání jejich práva, zajišťující rovné zacházení a ochranu soukromí. Je důležité se informovat o svých právech, brzy najít správnou podporu a naplánovat svoji budoucnost, pak i tito lidé postižení demencí mohou žít důstojný a přijatelný život. 

Podpora pro LGBTQ+ 

Je důležité mít dobrou podporu. Mit kolem sebe lidi, kteří vám pomohou s každodenními záležitostmi, které považujete za obtížné, jako je nakupování nebo vaření, nebo lidé, se kterými si můžete promluvit o tom, co prožíváte.

Poradenství

Podpora a služby od praktického lékaře zahrnují podporu v případě úzkosti a deprese, lékařskou a praktickou podporu.

Podpora v každodenním životě

Promluvte si se svými blízkými o tom, co pro vás mohou udělat – například vám pomoci s nákupy nebo úkoly v domácnosti. Můžete si s nimi také promluvit o přístupu ke službám a o tom, co chcete, aby ostatní věděli. To by mohlo zahrnovat i to, zda chcete, aby vaše okolí vědělo o Vaší gendrové a sexualní orientaci.

Podpora při zvládání vašich pocitů

Promluvte si s přáteli a rodinou o tom, jak se cítíte a jaké máte obavy. Mohou mít vlastní zkušenosti, o které se mohou podělit, nebo vám mohou poskytnout podporu, abyste nemuseli dělat věci sami, pokud nechcete.

Podpora při plánování 

Promluvte si s blízkými lidmi o budoucnosti a o všech svých přáních. To se může týkat péče, kterou chcete dostávat, nebo místa, kde chcete žít. Možná budete chtít připravit věci již nyní, aby lidé znali vaše přání, pokud byste v budoucnu nebyli schopni rozhodovat sami za sebe. 

Emocionální podpora od ostatních lidí s demencí

Promluvte si s lidmi, kteří jsou v podobné situaci jako vy. Mohli by pochopit, čím procházíte, a poskytnout vám emocionální podporu. Může být obtížnější najít jiné lesby, gaye, bisexuály nebo transsexuály s demencí.

Dobrým místem k hledání jsou online komunity a fóra, například Talking Point Alzheimer’s Society, kde je skupina pro LGBTQ+ osoby a jejich rodiny a pečovatele. Další informace naleznete v části „Specifické služby a podpora pro LGBTQ+“ na stránce Přístup ke službám.

Podpora vaší komunity

Podívejte se, jaké jsou možnosti podpory pro osoby s demencí v místě vašeho bydliště. Nemusí být specifické pro osoby LGBTQ+, ale možná je budete chtít vyzkoušet. Můžete například navštívit kavárnu pro pamětníky nebo podpůrnou skupinu, abyste se setkali s dalšími lidmi s demencí, se kterými si můžete popovídat. 

Pro vyhledání skupin a společenských aktivit ve vašem okolí můžete použít adresář pro osoby s demencí.

Pokud nemáte podpůrnou síť nebo potřebujete větší podporu, možná budete muset přemýšlet o vyhledání odborné pomoci. 

Přeloženo a adaptováno z : https://www.alzheimers.org.uk/get-support/daily-living/lgbtq-living-with-dementiahttps

10 tipů, jak si poradit s agresí při demenci

10 tipů, jak si poradit s agresí při demenci

Použití uklidňujících technik při zvládání agresivního chování u demence a jak zůstat v bezpečí..

.

Někteří lidé s Alzheimerovou chorobou nebo demencí mají afektivní poruchy. Časté jsou: neklid, psychotické poruchy, agresivní chování, pláč. Jedná se o normální součást onemocnění, která je způsobena poškozením, k němuž dochází v mozku. Může se to stát, i když typická osobnost člověka s demencí byla po celý život laskavá a nenásilná.

Protože lidé s demencí nejsou schopni jasně sdělit své potřeby, mohou se rozzlobit, když mají strach, jsou frustrovaní nebo cítí bolest či nepohodlí. Tyto agresivní výbuchy mohou být pro pečovatele děsivé a obtížně zvladatelné. Starší lidé mohou křičet, nadávat, kousat, chytat, bít, kopat, strkat nebo házet věcmi. Protože se cítíte napadeni, vaše instinkty vás mohou nabádat k tomu, abyste se hádali a bránili – to však situaci jen zhoršuje.

Portál DailyCaring přinesl 10 tipů, jak se vypořádat s agresivním chováním u lidí s demencí v době, kdy k němu dochází. Přečtěte si také 4 způsoby, jak se ze situace poučit a najít způsoby, jak budoucím výbuchům předejít nebo je omezit.

.

10 tipů, jak se vypořádat s agresivním chováním při demenci

1. Buďte připraveni a mějte realistické očekávání

Připomenutí si, že náročné chování a agresivní výbuchy jsou normálními příznaky demence, vám pomůže reagovat klidným a podpůrným způsobem. Vědomí, že tyto epizody jsou běžnou součástí nemoci, snižuje váš šok a překvapení, když k nim dojde, a může vám také usnadnit nebrat si takové chování osobně.

2. Pokuste se identifikovat bezprostřední příčinu nebo spouštěč

Zamyslete se nad tím, co se stalo těsně předtím, než agresivní výbuch začal. Mohlo ho vyvolat něco jako strach, frustrace nebo bolest. Váš blízký mohl například začít křičet na prázdná místa v místnosti a říkat lidem, aby vypadli. Když se rozhlédnete kolem sebe, můžete si všimnout, že se v místnosti začíná stmívat, protože je podvečer. Tlumené světlo způsobuje stínování v rozích místnosti, takže se zdá, že v rohu jsou lidé. Po identifikaci tohoto potenciálního spouštěče rozsviťte světla, abyste se stinných koutů zbavili. To vám snad pomůže blízkého uklidnit. A v budoucnu budete vědět, že je třeba rozsvítit světla dříve, než se místnost příliš zatemní.

Jindy se mohlo stát, že jste se k blízkému s demencí neúmyslně přiblížili zezadu a vylekali ho. V citlivém okamžiku se mohl cítit napaden, a tak se vrhl do útoku, který vnímá jako sebeobranu.

3. Vylučte bolest jako příčinu chování

Bolest a fyzické nepohodlí mohou u člověka s demencí vyvolat agresivní chování. Mnoho starších lidí s demencí není schopno jasně sdělit, když je něco trápí.  Zjistěte, zda nepotřebují léky proti bolesti kvůli stávajícímu onemocnění, jako je artritida nebo dna, zda je jejich sedadlo pohodlné nebo zda nepotřebují použít toaletu.

4. Používejte jemný tón a uklidňující dotek

Když je váš blízký rozrušený, zhluboka se nadechněte a zůstaňte co nejklidnější. Pokud jste rozčilení, neúmyslně tím dále eskalujete vypjaté emoce v dané situaci. Zůstat v klidu a pomalu dýchat pomáhá snížit hněv a rozrušení všech. Mluvte pomalu a udržujte svůj hlas tichý, uklidňující a pozitivní. Je-li to vhodné, použijte jemný a uklidňující dotek na paži nebo rameni, abyste poskytli útěchu a uklidnění.

5. Validace jejich pocitů

Pokud je člověk s demencí agresivní a není zřejmá příčina, může to být proto, že má silné negativní pocity, jako je frustrace, smutek nebo osamělost, a neví, jak se správně vyjádřit.

Snažte se v jeho chování hledat náznaky emocí a mluvte klidně a uklidňujícím způsobem. Ujistěte je, že je v pořádku, že se tak cítí, a že jste tu pro to, abyste pomohli.

6. Zklidněte prostředí

Hlučné nebo rušné prostředí může také vyvolat agresivní chování člověka s demencí. Pokud se váš blízký začne chovat agresivně, všímejte si prostředí a zjistěte, zda můžete okolí rychle zklidnit. Ztlumte hlasitost hudby, vypněte televizi a požádejte ostatní lidi, aby opustili místnost.

7. Pusťte jeho oblíbenou hudbu

Hudba má úžasný vliv na náladu. Někdy může zpěv staré oblíbené písničky, broukání uklidňující melodie, tiché přehrávání relaxační vážné hudby nebo přehrávání jejich oblíbených melodií ke zpěvu někoho rychle uklidnit.

8. Přesuňte pozornost na jinou činnost

Pokud současná nebo předchozí činnost vyvolala rozrušení nebo frustraci, mohla vyvolat i agresivní reakci. Poté, co dáte staršímu člověku chvíli na to, aby ventiloval své pocity, zkuste jeho pozornost přesunout na jinou činnost – něco, co má obvykle rád.

9. Odejděte z místnosti

V některých případech nezabírá nic, co by člověka uklidnilo. Pokud k tomu dojde, bude nejlepší opustit místnost, abyste mu dali prostor a sobě čas na uklidnění a znovunabytí rovnováhy. Možná se dokáže uklidnit sám nebo dokonce zapomene, že byl rozzlobený.

Než odejdete, zkontrolujte, zda je prostředí bezpečné a zda si během vaší nepřítomnosti nemůže ublížit.

10. Ujistěte se, že jste vy i váš blízký s demencí v bezpečí, a v případě nouze zavolejte pomoc

Pokud se váš blízký nedokáže uklidnit a stává se nebezpečným pro vás nebo pro sebe, budete potřebovat pomoc ostatních. Pokud situace není extrémní a v blízkosti je člen rodiny nebo přítel, na kterého váš blízký obvykle dobře reaguje, zavolejte mu a požádejte ho, aby vám okamžitě přišel na pomoc.

V případě nouze zavolejte na tísňovou linku a operátorovi zdůrazněte, že osoba trpí demencí, která způsobuje její agresivní chování. To pomůže prvním zasahujícím poznat, že se osoba nechová jako kriminálník a potřebuje pomoc, aby se bezpečně uklidnila. Po příjezdu záchranářů se ujistěte, že opět jasně uvedete, že toto chování je způsobeno demencí nebo dokonce „poraněním mozku“ (v případě, že demenci neznají). Tato znalost pomůže pracovníkům první pomoci zacházet s nimi vhodněji. Pokud je třeba vašeho seniora odvést z domova, požádejte, aby byl odvezen do nemocnice nebo psychiatrické léčebny, nikoli na policejní stanici.

.

4 věci, které je třeba udělat po řešení agresivního chování při demenci

1. Poučte se z toho, co se stalo

Poté, co se uklidníte a zbavíte se stresu z epizody agresivního chování u demence, udělejte krok zpět a zjistěte, co se z této situace můžete naučit. Analýza situace vám také pomůže brát ji méně osobně a usnadní vám přemýšlet o tom, co byste příště mohli udělat jinak, abyste se pokusili agresivní reakci předejít. Zamyslete se nad možnými spouštěči, nad tím, které reakce pomohly situaci uklidnit a které reakce naopak situaci zřejmě zhoršily.

Často pomůže, když si svá pozorování zaznamenáte, abyste zjistili, jestli si můžete všimnout vzorců nebo přijít na nové způsoby, jak se pokusit podobnému výbuchu v budoucnu zabránit nebo jak situaci zklidnit, pokud k němu dojde.

2. Najděte zdroje podpory

Pro vaši pohodu je zásadní mluvit s lidmi, kteří vám rozumí a mohou vám pomoci zvládnout tyto náročné situace a vyrovnat se s rozporuplnými emocemi. Podělte se o své zkušenosti se členy podpůrné skupiny pečujících osob, s poradcem nebo terapeutem nebo s podporujícími přáteli či členy rodiny. Dostat ze sebe své pocity je důležitým východiskem ze stresu. Navíc můžete získat další tipy a nápady, jak zvládat agresivní chování při demenci, od ostatních, kteří se s ním setkali.

3. Zvažte medikaci

Když nelékové techniky nezabírají a náročné chování začíná být příliš náročné na bezpečné zvládnutí, možná je čas ve spolupráci s lékařem opatrně začít zkoušet léky. Při vhodném použití mohou léky omezit nebezpečnou agresi a zlepšit kvalitu života vašeho blízkého i vás.  

4. Zvažte přestěhování blízkého s demencí do komunity pro péči o osoby s poruchami paměti

Pokud je agresivní chování při demenci nadále nebezpečné a žádné intervence nezabírají, je možná na čase zvážit přesun do komunity pro péči o lidi s demencí. Komunita specializované péče může být užitečná, protože v ní je neustále ve službě více zaměstnanců, je zde nepřetržitý dohled a péče a jsou vyškoleni pro zvládání těchto typů obtížných situací.

Článek byl přeložen z https://dailycaring.com/14-ways-of-dealing-with-aggressive-behavior-in-dementia/

Výstava fotografií známých osobností v neobvyklých situacích

Výstava fotografií známých osobností v neobvyklých situacích

Znáte příznaky Alzheimerovy nemoci?

Celý srpen 2022 si v prostoru Central Plaza v centru Černý most můžete prohlídnout naši unikátní charitativní výstavu. Poukazuje na projevy Alzheimerovy nemoci s mírnou nadsázkou a přitom s respektem vůči nemocným a jejich rodinám.

Série fotografií zachycuje známé osobnosti v neobvyklých situacích. Vznikly díky iniciativě herečky ČND Martiny Preissové ve spolupráci s fotografem Janem Hrdým. Každá fotografie symbolicky demonstruje možnou situaci nebo projev Alzheimerovy nemoci a pomáhá tak lépe pochopit, s čím se lidé s touto chorobou a jejich rodiny potýkají. Děkujeme všem, kteří je pomáhali vytvořit bez nároku na honorář.

Pomoct rodinám s Alzheimerem můžete i vy, koupí nádherných Aloisových ponožek, více na https://bit.ly/3yhR8vK

Aloisovy tančící ponožky

Aloisovy tančící ponožky

Nadační fond Seňorina, který pomáhá stovkám rodin s Alzheimerovou nemocí, vás prosí o pomoc.

Pro tyto rodiny jsme od státu dostali o 400.000 korun méně, než nám bylo slíbeno, proto jsme začali realizovat letní charitativní kampaň Aloisovy tančící ponožky.

Podpořilo nás mnoho osobností, ale bez vás se nám nepodaří zajistit potřebnou pomoc.

Pořiďte si Aloisovy ponožky a pomozte těm, kteří to potřebují. Děkujeme.

Kde seženete ponožky?

ALZA
Pánské – 180.- Kč

https://bit.ly/3A0bbl4

Dámské – 180.- Kč
https://bit.ly/3n8iIGR

CULINA BOTANICA

Dámské a pánské od 180.- do 250. Kč

https://bit.ly/3ygHBGo

NÁKUP NA DOBRO
Dámské a pánské – 219.- Kč

https://bit.ly/3tW615Q

Proč se zapojit?

Když se vědci zabývali prevencí stařecké demence a Alzheimerovy choroby, zjistili, že tanec je velmi přínosný jako prevence. Při tanci se zapojují mozek, tělo a muzikální i emoční procesy. Podstatou je to, že se musíte ve zlomku vteřiny rozhodovat a využívat veškeré schopnosti.

Jak se zapojit?

  1. Natočte krátké video svých oblíbených tanečních kroků v Aloisových ponožkách (stačí nohy)
  2. Sdílejte toto video na svém Instagramovém účtu jako Post nebo Reels s hashtagem #Aloisovytanciciponozky
  3. Označte kamaráda nebo kamarádku – možná je inspirujete, ať se přidají.

Můžete také vyhrát zajímavé ceny! Jaké?

  1. Set pánských a dámských ponožek  navržených herečkou a zpěvačkou Kateřinou Winterovou (černobílé, v jednom balení v dizajnové krabičce)
  2. Taneční lekce salsy od profesionálního tanečního mistra
  3. Vstupenky pro dvě osoby na zářijové představení do Divadla Na Jezerce Už je tady zas!
  4. Portrét – fotografii od profesionálního fotografa Ivana Kahúna
  5. Půlden v odlehčovacím centru pro lidi s Alzheimerovou nemocí Centrum Seňorina v Praze jako dobrovolník.

Vybrány budou ty nejhezčí posty s hashtagem #Aloisovytanciciponozky, zveřejněny od 21. 6. do 21. 9. 2022 na Instagramu, kde budeme kontaktovat výherce.

Věděli jste, že v České republice má Alzheimerovu chorobu každý třináctý člověk ve věku nad 65 let? Nepodceňujte příznaky u sebe či blízkých. Více i na naši stránce v sekci pro pečující: http://www.nfsenorina.cz/pro-pecujici/

Koordinátorka aktivizačního programu o práci v Centru Seňorina

Koordinátorka aktivizačního programu o práci v Centru Seňorina

Novou koordinátorkou aktivizačního programuCentrum Seňorina je velmi sympatická pečovatelka Míša Berkovič, která kromě přímé péče, online aktivizací a dalších činností zvládá koordinaci aktivizačních pracovníků a zapojení dobrovolníků.

O: Míšo, jakou máte v Centrum Seňorina roli?
Pracovala jsem zde především jako pečovatelka a aktivizační pracovnice, od května 2022 působím na pozici aktivizační pracovnice a také koordinátorky aktivizačního programu.

O: Jak se Vám v Centru pracuje?
Je to pracoviště, které působí rodinně, nemám pocit, že chodím do nějaké odcizené formální instituce, a to myslím oceňuji nejen já, ale především naši klienti a klientky.

Míša cvičí s klienty
Zdroj: FB Seňorina

O : V čem je Centrum Seňorina jedinečné?
Ve vícero ohledech. Jak už jsem zmínila, je to menší rodinný prostor, zároveň dostatečně velký na to, aby mohl nabízet jak ambulantní, tak pobytovou službu. Máme specifickou klientelu, kterou jsou lidé s kognitivními poruchami mozku a jejich rodina. Jejich rodinu uvádím proto, že poskytujeme odlehčovací službu – odlehčujeme pečujícím, jimiž je právě rodina člověka s kognitivní poruchou. Uplatňujeme Montessori přístup v péči o klienty a máme širokou škálu aktivizačních činností. Tvoříme tým zapálených a šikovných lidí. Seňorina se navíc stále posouvá kupředu, pořád něco zlepšujeme a chceme poskytovat klientům a klientkám tu nejlepší možnou péči zaměřenou na individuální přístup.

O: Jaké máte vztahy s klienty?
Vřelé. Zpravidla oslovujeme příjmením a vykáme, ale reagujeme také na přání oslovování samotnými klienty. Někteří upřednostňují oslovování křestním jménem. I když přistupuji ke klientům profesionálně, ráda s nimi navazuji takový ten čistě lidský přátelský kontakt. Myslím, že je to nakonec to, co oceňují nejvíce.

O : Co je pro Vás při práci nejtěžší?
U nás je podstatné mít v malíku jednotlivé úkony a time management. V Seňorině nejen pečujeme a aktivizujeme, ale někdy také připravujeme jídlo, pereme, vyplňujeme dokumenty apod. Je nutné si umět správně určit priority, aby se vše stihlo. Přičemž největší prioritou je samozřejmě péče o klienty. Náročnější bývá umístění klienta, který má např. agresivní projevy nebo úzkostné stavy. Tam je potřeba být vždy obezřetný, nastavit správný přístup a spolupracovat intenzivněji s rodinou.

O : Co Vás při práci nejvíce naplňuje?
Mě osobně nejvíce baví vymýšlení aktivizací a jejich následná realizace a proces. Z obecného hlediska je to pak jednoznačně radost a spokojenost klientů, kterou mohu pozorovat a prožívat společně s nimi. Když k nám přijde klient, který je zmatený, uzavřený, nic ho nezajímá, a po pár dnech se začne zapojovat do programu, začne komunikovat a usmívat se, to je strašně krásný pocit. A musím říct, že tohle se nám celkem daří :).

Metodika Marie Montessori

Metodika Marie Montessori

6. května si připomínáme výročí 70 let od smrti první italské lékařky, Marie Montessori.  Narodila se 31. srpna 1870. Promovala v Římě z fyziky a matematiky a rozhodla se pokračovat ve studiu medicíny. V roce 1896 toto studium dokončila, a jako první žena se stala doktorkou medicíny v Itálii. V rámci své práce mladá lékařka Maria Montessori navštívila ústav pro děti s mentální postižením a zjistila, že tyto děti potřebují více stimulace než dostávají. Během této doby začala formovat svou vlastní vzdělávací filozofii. Začala navštěvovat kurzy pedagogiky a studovala teorii výchovy (Kramer, 2017).

Dnes už světoznámá Montessori metoda vzdělávání nabízí netradiční přístup k učení, který se zaměřuje na podporu pocitu nezávislosti a osobního rozvoje. Některé z jeho jedinečných součástí zahrnují několikahodinové časové bloky pro aktivity, věkově smíšené třídy a specifické učební materiály a osnovy (Montessori et al.,2017). 

Montessori přístup pro seniory s demencí podporuje, jak už se téměř 30 let ukazuje, zlepšování kvality života starších lidí, podporuje principy důstojnosti a nezávislosti po celý život. Psycholog Cameron Camp, PhD, je jedním z prvních, kdo transformoval  metodu výuky tradičně používanou u malých dětí a přepracoval ji tak, aby pomohla lidem s Alzheimerovou chorobou získat zpět a co nejdéle si udržet každodenní dovednosti, o které s nemocí přicházejí. Montessori pro seniory je inovativní přístup v péči o klienty s demencí, který lze použít pro jednotlivce nebo skupiny během péče (Lee et al., 2007). Cílem Montessori programu je podporovat starší dospělé a lidi žijící s demencí, ve všech stadiích, vytvořením připraveného prostředí plného podnětů a podpory orientace a paměti, které jednotlivcům umožní postarat se o sebe, druhé a svou skupinu. Snažíme se rozvíjet komunity, které se k jednotlivcům chovají s respektem a důstojností a ctí jejich rozhodnutí, aby mohli žít co nejsamostatněji (Bourgeois et al.,2015). 

Maria Montessori – Zdroj Montessori ČR

V praxi jsou pečovatelé, kteří aplikují Montessori metodu, vyškoleni, aby hodnoty prokázali ve všech interakcích s klienty, např. vždy oslovovali osobu s demencí tváří v tvář. Důležité je při aplikaci tohoto přístupu poskytnout při každé interakci s osobou s demencí možnost volby (Camp et al., 2002).  Pro klienty s demencí je také velmi důležité mít možnost si vybírat mezi aktivitami, oblečením i programem (Antenucci & Roberts, 2017).  V centrech pro seniory s demencí,  které se zaměřují na Montessori přístup, si většinou klienti mohou zvolit i jak budou pomáhat, např. pomoc s přípravou jídla, výběr zábavy, vytváření rituálů pro vítání nových členů komunity, rozhodování o tom, jak pokojně řešit konflikty. 

Montessori metoda pro seniory byla testována a doporučena pro péči několika vědeckými články. Klienti s demencí v denním stacionáři pro dospělé byli pozorováni, jak se účastní pravidelných aktivit nebo aktivit založených na Montessori vyvinutých pro osoby s demencí. Během devítiměsíční studie (Judge et al.,2000) se klienti v aktivitách založených na Montessori metodě více fyzicky i verbálně zapojili do aktivit  a taky více naslouchali a pozorovali. 

O pozitivních účincích metodiky Montessori se každodenně přesvědčují v odlehčovací službě Centrum Seňorina.

Reference:

Antenucci, V., & Roberts, A. (2017). The Montessori method applied to dementia: An international perspective. Montessori Life, 29(1).

Bourgeois, M. S., Brush, J., Elliot, G., & Kelly, A. (2015, August). Join the revolution: How Montessori for aging and dementia can change long-term care culture. In Seminars in Speech and Language (Vol. 36, No. 03, pp. 209-214). Thieme Medical Publishers.

Camp, C. J., Cohen-Mansfield, J., & Capezuti, E. A. (2002). Mental health services in nursing homes: Use of nonpharmacologic interventions among nursing home residents with dementia. Psychiatric Services, 53(11), 1397-1404.

Judge, K. S., Camp, C. J., & Orsulic-Jeras, S. (2000). Use of Montessori-based activities for clients with dementia in adult day care: Effects on engagement. American Journal of Alzheimer’s Disease, 15(1), 42-46.

Kramer, R. (2017). Maria Montessori: a biography. Diversion Books.

Lee, M. M., Camp, C. J., & Malone, M. L. (2007). Effects of intergenerational Montessori-based activities programming on engagement of nursing home residents with dementia. Clinical Interventions in Aging, 2(3), 477.

Montessori, M., Hunt, J. M., & Valsiner, J. (2017). The montessori method. Routledge.

van der Ploeg, E. S., Eppingstall, B., Camp, C. J., Runci, S. J., Taffe, J., & O’Connor, D. W. (2013). A randomized crossover trial to study the effect of personalized, one-to-one interaction using Montessori-based activities on agitation, affect, and engagement in nursing home residents with dementia. International psychogeriatrics, 25(4), 565-575.

Připravili jsme další várku aktivizačních videí pro pečující 

Připravili jsme další várku aktivizačních videí pro pečující 

Díky podpoře Hello bank jsme připravili další várku aktivizačních videí pro pečující o blízkého s Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence. Zapojit blízkého s demencí do nějaké činnosti může být pro netrénovaného člověka obtížné. Neustále vymýšlet aktivity, které nemocného zaujmou, zaměstnají a procvičí mozek i motorické funkce, je vysilující. 

Proto přicházíme s dalšími videi, která jsou plná inspirace a představují pestrou škálu činností pro seniory s Alzheimerovou chorobou. Videa pro nás točí a kompletuje fotograf Jan Hrdý. Chceme, abyste blízkého s demencí doma mohli zapojit do aktivit, které se nám osvědčily při práci s klienty v Centru Seňorina, odlehčovací službě rodinného typu pro seniory s demencí.

Ve videích představujeme aktivity, které každý den zlepšují kvalitu života klientů Seňoriny. Jednotlivé činnosti nemusí bavit každého, proto jich nabízíme širokou škálu. Nová videa průběžně zveřejňujeme a všechna budou venku ještě před prázdninami. Již hotová videa najdete na Youtube kanále Centra Seňorina.

Aktivizační činnosti procvičují zachovalé schopnosti a dovednosti, zlepšují vzájemnou komunikaci, oddalují ztrátu soběstačnosti a seniory s Alzheimerovou chorobou udržují v dobré psychické i fyzické kondici.

Na jaká videa s aktivizačními činnostmi se můžete těšit

Videa k procvičení kognitivních funkcí 

Kognitivní trénink procvičuje jednotlivé funkce mozku, jako je paměť, koncentrace, slovní zásoba, logika a početní dovednosti. K procvičení poznávacích funkcí točíme videa, ve kterých má senior s demencí doplnit chybějící slova v příslovích, poznat přehrávané ukázky melodií a zvuků, uhodnout jména známých osobností nebo památek na obrázku. Stimulace poznávacích funkcí zlepšuje celkový stav nemocného.

Jedno z nových aktivizačních videí, které už na YouTube jsou. Nemocný má poznat a pojmenovat mnoho různých zvuků.

Řada videí k procvičování poznávacích funkcí byla natočena už dříve, také díky podpoře Hello bank:

Videa s ukázkami arteterapie

 Arteterapie pomáhá sdělit to, co slovy nejde, pozitivně ovlivňuje motorické schopnosti a emoce. Patří sem malování, modelování, výroba přání z papíru, tvorba tematických koláží nebo dokreslování chybějících částí obrázku.

K dispozici je video arteterapie, koláž na téma krajina mého života. Na konci je pár dalších tipů, třeba návod, jak vytvořit erb, do kterého může senior nakreslit nebo nalepit, co má rád, co nemá rád nebo jak vnímá svůj současný život.

Videa s ukázkami vhodných cviků pro seniory

Cvičení a fyzioterapie vede ke zlepšení fyzických schopností a zvýšení pohyblivosti. Pohyb člověku přináší radost.

Z minulé várky je k dispozici video Cvičení pro seniory na židlích, které má velký úspěch.

Videa s ukázkami reminiscenční terapie

Reminiscenční terapie je společné vzpomínání na dětství a mládí seniora s demencí. Také nad kufrem starých obrázků, článků, fotografií a předmětů můžeme vzpomínat na doby minulé. Reminiscence snižuje úzkost, depresivitu a emočního stres. Vzpomínání na časy, ve kterých toho senior ještě hodně zvládal, posiluje sebevědomí a udržuje pocit vlastní hodnoty. Brzy zveřejníme videa s inspirací, jak oživit pozitivní vzpomínky.

Videa s ukázkami ergoterapie 

Ergoterapie je terapie prací. Zapojení seniora s demencí do běžných denních aktivit smysluplně vyplňuje jeho čas, přináší mu pocit sounáležitosti a vlastní hodnoty. K většině aktivit návod ani není třeba. 

Blízkého s demencí můžeme v souladu s mottem Marie Montessori: Pomoz mi, abych to zvládl sám, zapojit do přípravy oběda, přesazování rostlin, poprosit ho, aby pověsil či složil prádlo nebo s ním postavit budku pro ptáky. Možností je opravdu hodně a záleží jen na tom, k jaké aktivitě má senior vztah a do které má chuť se pustit.

Videa s návodem na muzikoterapii 

Hudba, tanec a zpěv snižují výskyt poruch chování, úzkostných stavů, agitovanosti a dalších projevů, které řadíme mezi neuropsychologické symptomy demence. Taneční terapie vede ke zlepšení pohyblivosti a celkového stavu seniorů s demencí.

Mohlo by vás zajímat

Čaj o šesté v Oranžové zahradě s Jarkou Švarcbachovou

Čaj o šesté v Oranžové zahradě s Jarkou Švarcbachovou

28. února 2022 v 18.00 proběhne Čaj o šesté v komunitním centru Oranžová zahrada v krásném gotickém Českém Brodě. Tentokrát tu bude probíhat beseda s Jarkou Švarcbachovou, se kterou můžete probrat úskalích péče o člověka s Alzheimerovou nemocí nebo jinak zapříčeněným syndromem demence.

Ptát se jí můžete na Montessori přístup v péči o seniory, jak trávit čas s blízkým s demencí nebo k čemu slouží odlehčovací sociální služba Centrum Seňorina.

Pokud jste z Prahy, dostanete se do Českého brodu za 40 minut vlakem z Masarykova nádraží nebo za 60 minut autem.

O Jarce Švarcbachové

Mgr. Jarka Švarcbachová v roce 2015 ukončila manažerskou kariéru v oblasti informatiky a založila Centrum Seňorina, které dosud vede. Jedná se o pobytovou odlehčovací službu a ambulantní odlehčovací službu pro seniory s demencí. Klienti Centra Seňorina nemusí nutně být v seniorském věku. Rodina, která se rozhodla o blízkého postiženého demencí pečovat doma, může využít pobytových služeb v Centru Seňorina a odjet na dovolenou, služební cestu, nebo podstoupit zdravotní výkon.

Jarka Švarcbachová seznamuje veřejnost s podstatnými informacemi o Alzheimerově chorobě a podporuje rodinné i profesionální pečující mimo jiné projektem Alzheimer Café, který pořádá společně s Alzheimer nadačním fondem.

Jako akreditovaná lektorka kurzu Montessori v péči o seniory s demencí je také spoluautorkou stejnojmenné brožury a další publikace zaměřené na aktivizaci seniorů s Alzheimerovou nemocí. Zkušenosti a inspiraci čerpala u Camerona Campa v USA, na stážích v Kanadě a v Holandsku. Žije v obci Krupá a má tři dospělé dcery.

O komunitním centru Oranžová zahrada a Čaji o šesté

Komunitní centrum Oranžová zahrada najdete na adrese Husovo náměstí 78, Český Brod. Oranžová zahrada funguje pod křídly Římskokatolické církve Český Brod. V centru se odehrávají kromě aktivit cílených kulturní a vzdělávací pořady.

Pravidelně se tu koná také Čaj o šesté, beseda nejen pro lidi, co mají rádi čaj, debatuje se s lidmi nebo o lidech, pro které život nebyl žádný čajíček.

Na čaj o šesté můžete vzít i děti. Na základě emailové rezervace může být po dobu konání besedy zajištěn kreativní program pro děti ve věku od 3 let. Program pro děti vedou kvalifikované lektorky. Během besedy se se podává bylinkový nebo ovocný čaj a zdravé drobné občerstvení.